Brno – U Babičky, 19.10. Gospel of the Future, See You In Hell, Festa Desperado
Famozní prostory hospody U babičky byly do posledního místa natřískané, atmosféra sauny sice nastala, ale obavy z drtivého přetlaku návštěvníků se naštěstí nenaplnily. Brno je poslední rok-dva na hardcorové mapě Československa patřičně významným bodem (vzpomeňte na všechny ty smečky co se tu vystřídali) a tenhle koncert Tragedy je alespoň pro mě takovým malým vyvrcholením tohohle dění.
První nastupují pokud mě pamět neklame Gospel of the Future. No pro mě první setkání s touhle hvězdným popraškem Mindlocku a MGP polepenou kapelou. Nevím dost dobře jak charakterizovat jejich styl, snad trochu jako Phobia s charismatickým Cvaldovým vokálem? Bohužel poznamenáno technickými problémy s mikrofonem. Slušně sypající vystoupení ale spíš jenom navnadilo na nadcházející kousky, než že by nadchlo.
Druzí See You In Hell – ne, já už fakt nevím co dodávat. Podle mě nadstandartní vystoupení, kterému pomohla již zmíněná parádně vysoká účast publika. Další posun stylu se zatím nekoná, takže je to někde na pomezí americké hrubosti a japonské zběsilosti. Zvukově docela povedené, dobrý gig. Doufám že odpustíte stručnost, ale pekelníci hráli na domácí půdě už hodněkrát – ostatně je to z velké části jejich zásluha, že to v Brně na akcích vypadá jak vypadá – a já moc nevím co stále vymýšlet.
Festa Desperado – jediná skutečná bordel tlupa z Brna. Tentokrát obohaceno o další kytaru (ex MB) a skoro nevydýchatelnou porci noizu. Ne, mě fakt v bestiálním punku nevadí rozladěná kytara, ale všeho s mírou! Přesto vystoupení neschází šťáva, Mirkovy proslovy zatím nadchly všechny kdo je kdy slyšeli, stejně tak tentokrát mě. Hudebně je to hodně rychlé, míň přímočaré než s jednou kytarou, novější songy byly delší. Zpěv samozřejmě ve finštině (vtip), cover Reagan Youth, jo, tohle si dám líbit. Jen mám trochu strach z plánované proměny téhle kapely.
No a jsou tu, přímo z Mekky hardcoru - portlandští Tragedy. Ohromní (rozuměj tlustí) chlapíci s patřičně hc/punk imidží. Zvukovka hotová za takových 15 minut a přitom výborný zvuk, který dává už při prvních tónech vyniknout kytarové smršti. Tragedy jsou kapela kterou miluju od chvíle co jsem poprvé slyšel jejich desku a od Vengeance je to pro mě vrchol brutálního hc. Takže kritiku fakt neuslyšíte. Show měla pomalejší rozjezd a naplno se šinkanzen rozjel zhruba od poloviny. A že to byl hukot! Vyzdvihnout se dá spousta věcí, ale co mě uchvátilo moc byly famózní vokály, zvuk jako z desky, naprosto přátelská atmosféra na sále, parádní zvěřička...je toho tolik! No zkrátka nejlepší koncert! Co se repertoáru týká směřovalo to hlavně k aktuálnímu Vengeance, a naživo to bylo prostě dokonalé. Ze staršího alba myslím hodili Chemical Imbalance a Point of No Return, ale prosím nechytejte mě za slovo, paměť je nespolehlivá. Průzračně jednoduché songy, které měly sílu smrště, brilantně zahráno. Moc se mi na Tragedy líbí, že nechají každý nápad vyniknout a dokážou z něj vytěžit maximum. Připomněli mi typově trochu vály Motörhead …chceš další slova chvály? Není problém, ale…ufff, asi chápeš že to nemohlo být lepší. Takže je to jasný, domů, vykoupat, vyspat, a hurá do Prahy!
(Vanena na marastjakcyp.com)