Tour report QUATTRO STAGIONI + SEE YOU IN HELL 12.-16.10.2002

(zveřejněno na stránkách Incipitum)

Turné s německými QUATTRO STAGIONI mělo začít o den dříve někde v Německu, ale ten koncert nakonec padnul, takže jsme si před odjezdem užili aspoň poklidu sobotního dopoledne. Nikoli ovšem já osobně, jelikož mi praskla struna a bylo tudíž nutné sehnat novou. Takže místo oběda jsem se proháněl po Brně v dešti hledaje, kde ještě mají otevřený krám se zvonivýma drátkama. Pak jsem mohl vesele zabalit a vydat se, stále v dešti, směr zkušebna, odkud byl odjezd. Beňovu stopětku jsme napěchovali po okraj nezbytnýma potřebama každé hardcorové kapely a provázeni pekelným počasím jsme vyrazili na jih Čech. Počasí nám opravdu dalo zabrat, tím spíš, když Beňo zastavil vždycky tak blízko benzínky, že jsme cestou na kafe akorát zmokli. Teda kromě Jožky, protože ten si moudře před turné pořídil bundu do vodního sloupce.
Píseckou Palubu nacházíme v pohodě a setkáváme se s týpky z QS, jakož i místní pořadatelskou ekipou a v neposlední řadě nechybí ani podstatná část GRIDE, kteří museli turné s náma zrušit díky Čertově zdravotní indispozici. Pohodová atmosféra, příjemné prostředí, nebýt toho deště určitě dojde i víc lidí. A super gulášek! Kupodivu mě netrápila začátečnická tréma, ale spíš 38 stupňů horečky, takže jsem se snažil zchladit místním pivem a nějakýma práškama, zatímco na pódium, spíš tedy před něj, se staví NESOUČÁST STROJE, což je docel dobrý prasopal podle hesla "hrej rychle a nebo vůbec" se dvěma šílenými vokály. Na to že jsou chlapci tři, je to přesvědčivé zvěrstvo, jen snad ty texty by chtěly trošku inteligentnější odstup a prostor pro přemýšlení posluchačů.
Pak už stavíme své aparáty my a rozjíždíme svůj set, propagovaný coby SYIH v nové sestavě. Hned první pokus o zvěřičku pro mě nedopadá moc vesele, když jsem uklouzl na rozlitém pivu, naštěstí zbytek nástrojové sekce se drží spolehlivě a tak podporuju Jožku ve výpadech proti docela početnému avšak poněkud nepohyblivému publiku, i když to se časem spraví. Dokonce i nějaká odezva a tak přidáváme - a kdo nepozná co, tak sundat trika, nášivky, atd...
QS jsou docela pohodoví a příjemní lidi, na to, že patří mezi veličiny evropského HC, a to nejen díky singlu na 625! Jejich muzika fakt stojí za to, každý čuměl s otevřenou hubou hlavně na maníka za bicíma, protože to je naprostý killer. A navíc ještě zvládne zpívat, i když výkon sólo zpěváka je taky zajímavý, extatické trhání tělem doprovází střídání zpěvů či spíše řevů. Kytaráci si své serepetičky uklidili na minipódium, poněvadž jim to klouzalo ještě víc než mě. Set QS je přerušen drobným technickým problémem u dvojšlapky, kvůli které Offi mimochodem prodal auto, aby si ji mohl koupit na turné! Naštěstí Beňo ochotně zaasistuje a hyperfastgrindviolence fičí dál. Němci mají docela dobře zmáknutou celkovou aranž koncertu a myslím, že nikdo z lidí se nenudil.
Potenciálně konec večera, jenže přítomné GRIDE svrběly prstíky a tak nám David navrhuje jednorázový projekt ve stylu švédského crustu, QS ochotně půjčují nástroje a už to valí. Hrát se SEE YOU IN HELL je na naší HC scéně bezpochyby prestižní záležitost, ale hrát s GRIDE, to je snad maximální vrchol - aspoň takto špičkuju se zbytkem kapely, i když má snaha o univerzální basové linky za moc nestojí. Snad jen když Iny uvádí SVATÝ VINCENT REVIVAL, je to jedno … Lidi se ale dočkají i něčeho seriózního, za bicí sedá pochroumaný Čert a GRIDE spustí dva vály, basy se tentokrát už chápe Filip, aby to za něco stálo. Spokojen je tedy i fanda, který sem vážil cestu až z Moravy právě kvůli GRIDE.
Ještě pár piv na hospodě a valíme přespat k jednomu sympatickému maníkovi, za což se mu Klausi odvděčí do úhlopříčky poblitým pokojem (štěstí pro nás, co jsme spali v odlehlých rozích). Jeho komentář ranní garderóby před odchodem do koupelny zní pouze "Das ist punkrock!"
Do Prahy je cesta dlouhá, ale času dost a tak se vydáváme do sychravého píseckého počasí, vodní sloupce naštěstí ustaly, takže se to dá. I tak trvá hledání vhodné hospody zbytečně dlouho, odměnou je nám zábava s místními štamgasty. Pak už ale směr matka měst. Příjezd do Prahy provází obdiv k mocné přírodě, protože masakr, který tady nadělala povodeň, fakt stojí za to. Jen škoda demokracie v kapele, jelikož se mi nepodařilo prosadit objezd města po okruhu a tak se noříme vstříc netušeným zážitkům polouzavřeného centra. Naštěstí Beňo si poradí i s takovými zákeřnostmi jako křižovatka, z níž se nedá jet rovně ani odbočit, ale to byste museli vidět. Ještě větší obdiv zaslouží Němčouři, kteří nás svou dodávkou následovali neohroženě opačně do jednosměrek i na červenou přes přeplněné křižovatky. Přes to všechno jsme na Papírně dost brzo a tak hledáme další posilňovací zařízení. Tom s Beněm si dokonce odskočí na hokej.
Prostředí ve squatu docela super, zvuk taktéž, takže něco po půl sedmé už to solíme. Jožka se má ještě hodně co učit, co to znamená violent show, když ho místní fanynka obdaří pár ranama čelíčkem, ale zvládáme v pohodě včetně trojnásobného přídavku. QS odehrají standardní set se slušnou odezvou … tedy abych se nesnažil, kdyby mi fanynky nehrozily ve stylu "Hrej nebo tě víš co … vymrdám!" Teda nevím, jak to dopadlo po koncertě, my jsme se hrozbám úspěšně vyhnuli a uháníme domů.
Systém turné koncert-práce-koncert-práce-koncert nezdá se mi příliš šťastným, ale to je holt ten amatérismus. Pondělní štaci teda vynecháváme, zaskakují SICHERHATE SYSTEM, a objevujeme se až v Přerově. Cestou nás Beňo seznamuje se svými skrytými řidičskými kvalitami, které ne každý řidič v okolí docela chápal, ale přežili jsme a to se počítá. Závadou Přerova je, že člověk tady čeká trochu moc … teda lidí přišlo přes skutečnost pracovního dne docela hodně, včetně podpory z Brna, ale trošku větší zvěřička by neškodila. CATHODE RAY COMA trpí dost šíleným zvukem, trošku mám strach, jak to bude s náma, ale po nazvučení je jasné, že jediné, co si lidi dneska neposlechnou, je náš bubeník. Což je ostatně trošku na závadu i pro nás, obzvláště když nakonec spletu ten nejjednodušší vál. Zážitkem je pozorovat Jožku a Aleše ve společné zpěvácké exhibici, jenom se trošku bojím, abychom nepřišli o zpěváka. Sledovat QS tentokrát nemám moc sílu, je to přece jen trochu náročné a je třeba využít každého momentu k odpočinku … chybou je, že si k tomu vybírám flek vedle Bohdanova distra, takže tisícovko ahoj … Když nám pak v Chropyni přímo před policejní stanicí zdechne škodověnka, hodnotím čas potřebný k dojití na šichtu pěšky a pak se snažíme naše vozidlo roztlačit. Chválabohu! Tom, který cestou na koncert disponoval lahví calvadosu, teď dle svých vlastních slov popíjí pofiderní náhražku alkoholu - pro neznalé jablečný džus.
A byla středa den poslední. Znojmo. Cestou už se mi nechce vůbec mluvit a zatímco zbytek kluků vesele vzpomíná na časy dávné i nedávné, já přemýšlím, jestli mě trápí víc hlava, žaludek nebo něco jiného. Znojemský klub Gogo vypadá slibně tím spíš, že máme pro dnešek profi zvukaře, takže si svou produkci vychutnáme. Samozřejmě si předtím vychutnám kromě erárního piva i nějakou vodku a posléze místními nabídnuté vínko, takže další rána Filipově snaze o PC kapelu … aber das ist punkrock. Pochválit je pak třeba zejména organizátory za vynikající jídlo a to tak, že v dostatečném množství. Zvuk je fakt super, včetně odposlechů a myslím, že tomu odpovídá i náš výkon. QS vypadají v posledních dvou dnech trochu unaveně, bohužel i na pódiu, ale celkový dojem je nepochybně dobrý. Závěr celé akce obstarává dlouholeté jádro naší kapely s Čikem za bicíma a coverový program TUZEX, což místní punx dovedou ocenit patřičnou divočinou. Super. Opět se najdou nějaké fanynky, které našemu frontmanovi (sakra proč vždycky jenom ti zpěváci?) nabízejí to … bližší seznámení, ale Jožka je charakter a tak k jejich nevoli odmítá … teda při pohledu na tento typ fanynek se asi charakter probudí v leckom.
Takže jak to shrnout, návštěvnost slušná, organizace kvalitní, problémy prakticky žádné, takže poděkování a pozdravy všem zúčastněným a těšíme se příště …